Prý mám mluvit jen za sebe: takže mně se vůbec nechtělo běžet. Dopoledne jsem byla mimo domov, odpolední nákup byl náročný a sotva jsem pletla nohama.
Ale plán je plán, visí na ledničce a moc ráda odškrtávám splněné úkoly. Takže jsme vyběhly. Ale jen s Eliškou. Anežka se nechala slyšet, že na tělocviku naběhala minimálně 3 kilometry se štafetou a do té zimy teda nejde.
A tak jsme běžely, trochu rychleji než obvykle, protože jsme chtěly už být doma.
A doma to bylo fajn.
Protože Anežka s Vítkem nachystali narozeninovou večeři, pak přinesli všichni dárky a bílou kytku a dort z muffinků.
I když normálně lilie nemusím, tak v té bílé barvě jsou nádherné. Pak jsem dostala 100% růžovou vodu a jakýsi sprej na vlasy, který mi z vlasů udělá kudrlinky a prý budu vypadat jako mořská panna. Což teda raději ne, s ocasní ploutví by se vážně špatně běželo. A nejhlavnějším dárkem je Destrukční deník, se kterým se opravdu nudit nebudu. :)
A pak ještě dárek ode mě pro mě.
Moc hezký narozeniny.
A hlavně: fakt jsme ty tři kilometry zase běžely, i když se mi moc a moc nechtělo. To je nejlepší. :)
Jo a ještě pořád (od 5. 12.) máme doma stromeček a není umělý!
Žádné komentáře:
Okomentovat