Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Ok, to beru. To je logická věta. Pravděpodobnost je taková, že by na jednoho toho nemělo být tak nějak moc.
Jenže když se ohlídnu za posledním měsícem, tak si říkám, že už by to chtělo vzít trochu zpátečku a konečně by nám mohla přát zase nějaké to štěstí...
Proč?
- v dubnu jsem si rozbila mobil tak, že přestal okamžitě jít a nešlo udělat nic, koupila jsem tedy nový, starý nechala opravit a dala dceři,
- starému opravenému mobilu přestal fungovat opět displej, blikající obrazovka vyhrožuje epileptickým záchvatem,
- rovnátka mého dítěte budou stát něco málo přes 30000 Kč,
- nevyšel nám pronájem zahrádky a nebudeme mít čerstvou trávu pro morčata,
- Anežka mi ve zverimexu vybrala morčátko, Bagetku. Bagetka umřela za dva dny, přestože jsme o její záchranu bojovali i s veterinářem,
- králice TAbita pročůrala matraci a rozervala prostěradlo na kusy,
- syn se stal účatníkem dopravní nehody, jeli na výlet do Kutné hory se třídou a skončil v nemocnici v Mladé Boleslavi, když se s nimi vyklopil autobus,
- vypadl mi z ruky 4 TB externí disk, už nefunguje. Záchrana dat bude stát asi 6000 Kč, když to bude levné, nový disk - raději už se nedívám,
- a aby toho nebylo málo, vylomil se mi elektrický zubní kartáček a nemůžu najít účtenku, i když je v záruce...
Tolik k dubnu...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat